Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
BYLINY SBÍRANÉ V ZÁŘÍ ZDE

Smetanka nebo pampeliška - jaký název je botanicky správný?Asi nemůže být sporu o tom, že je důležité mít pořádek ve jménech druhů rostlin, živočichů, hub i mikroskopických organismů. Potřebujeme také vědět, co se pod konkrétním jménem skutečně skrývá – třeba u hub to může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Musíme být schopni živé organismy kolem nás pojmenovat, abychom o nich vůbec dokázali uvažovat a případně je nějak využívat. Vědě, která se tomu věnuje, se říká taxonomie.

Mohli bychom samozřejmě dávat živáčkům kolem nás jména bez ladu a skladu, jak by nás napadlo. Takto koneckonců vypadají lidová pojmenování v mnoha jazycích – včetně angličtiny, kde je situace obzvlášť chaotická. Nebylo by to však úplně praktické. Už více než čtvrt tisíciletí proto věda používá dvouslovná pojmenování složená ze jména rodového (pampeliška) a druhového (lékařská). Rody jsou skupiny těch nejpříbuznějších druhů. Pro vyšší úrovně máme další kategorie: čeledi, řády, třídy a podobně. Odborná jména jsou latinská, protože latina byla až do relativně nedávné doby univerzálním jazykem vědy po dlouhá staletí. Navíc můžeme kdekoliv na světě použít pro jakýkoliv druh latinské jméno a neřešit, jaké je zrovna místní pojmenování (a jestli vůbec existuje).
 

Čeština je v tomto ohledu poněkud zvláštní, protože od 19. století chtěli naši národní obrozenci povznést češtinu na úroveň nejbohatších jazyků světa. Jedním z výsledků jejich snažení bylo i pojmenovávání rostlin, zvířat, hub a dalších organismů stejným způsobem, jaký byl běžný v latinském odborném názvosloví.

Česká jména tak začala prakticky kopírovat jména latinská. Kde to bylo možné, vycházelo se z českých lidových názvů, které ale zpravidla nebyly dvojslovné. Většina českých odborných jmen je proto trochu „umělých“, i když mnohdy už prakticky zlidověla.
 

Aby to bylo ještě o něco složitější, vědecké názvosloví (taxonomie) se snaží být v souladu s evoluční (vývojovou) historií druhů. Tedy například druhy v rámci rodu by si měly být příbuznější než druhy ze dvou různých rodů. I když se studiem evoluce a vztahů mezi jednotlivými druhy zabývá mnoho biologů, naše znalosti jsou neúplné a postupně se vyvíjejí. Čas od času tak dochází ke změnám jmen organismů, v některých komplikovaných skupinách dokonce opakovaně. Může se pak stát, že dva vědci náhodou použijí stejné jméno pro různé druhy. Aby biologové udrželi v názvosloví pořádek, přidávají za latinské jméno ještě zkratku jeho autora – badatele, který druh odborně popsal. Výsledek pak vypadá třeba takto: Taraxacum linearisquameum Soest. Česká jména mnohdy nestíhají sledovat změny, které se odehrávají v latinských odborných jménech. Zvlášť do populární literatury pronikají novinky poměrně pomalu. 

Pampelišky (rod Taraxacum) jsou obzvláště komplikovaná skupina. Mnoho jejich druhů se totiž nerozmnožuje běžnou pohlavní cestou, ale nepohlavně, kdy jsou potomci prakticky genetickými kopiemi (klony) svých rodičů. Tyto rostliny se pohlavně množí jen zřídkakdy. Mezi jednotlivými populacemi proto nedochází k významnější výměně genů, takže jsou geneticky téměř izolované, ale morfologicky stále velice podobné.

Celkový počet popsaných druhů pampelišek je zhruba 2 800, u nás jich roste asi 300. Aby si to vědci usnadnili (protože pampelišky jsou mnohdy i pro botaniky velmi obtížně rozlišitelné), dělí druhy v rámci rodu do takzvaných sekcí. Těch existuje přibližně 50.
 

Rostlina, které většinou říkáme pampeliška nebo smetanka lékařská, tak vlastně představuje skupinu mnoha druhů, jež jsou ale pro většinu lidí skoro nerozeznatelné. Její odborné latinské jméno by bylo Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek. Je to naše nejbohatší sekce pampelišek s asi 140 nepohlavními druhy vyskytujícími se na území ČR. Můžete si tedy vybrat ze zhruba 140 českých jmen – podle toho, na jakou rostlinu zrovna narazíte.

Dříve se pro naše rostliny z této sekce užívalo jméno Taraxacum officinale Wigg. („pampeliška lékařská“), které ale patří severským druhům z jiné sekce. Pro rod Taraxacum se používá české jméno pampeliška, smetanka je synonymum. V češtině bych zůstal u jména „pampeliška ze sekce Ruderalia“, popřípadě u pampelišky lékařské, i když to není úplně přesné.

 

Zdroj: Mgr. Vojtěch Zeisek, Katedra botaniky PřF UK a Botanický ústav AV ČR

Nemoci, byliny - hledat

  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

kontraindikace   Treben   močopudný   kořen   plíseň   nohy   zlomenin   fytoterapie   nemoc   účinky   sval   průjem   horečka   babské rady   Mattioli   Zentrich   kontraindikace   užití   Moučka   mensturace   zácpa   játra   neht   zelenina   stonek   srdce   osteoporóza   postup   šlacha   účinek   chřipka   využití   bylinka   odvar   akné   Materia medica   Paracelsus   chladné   pupen   prášek   sušení   hemoroid   brnění   zrak   bylinná směs   vliv   tinktura   migrén   minut   čaj   ovoce   keř   Podhorná   sběr   plísně   vitamín   kameny   dna   kornatění   zpracování   kolika   strom   katar   výroba   vlas   víno   děti   ateroskleróza   Galenos   recept   slezina   kůže   ledvin   Avicena   list   alergie   noha   pálení   Janča   kapsaicin   dásně   jaterní   rostlina   kloub   horké   arteriskleróza   trávicí   zánět   nať   pěstování   epilepsie   fermentace   inhalace   játra   angína   pijeme   sirup   sliznice   abytyše Hildegarda   řídnutí kostí   olej   žlučník   revma   ruka   artróza   indikace   hemeroid   vitamin   metabolismus   zalijeme   viry   rýma   nežádoucí   mrtvice   roztroušená   střev   bolest   hlavy   končetina   Janča   návod   obsažené   antibiotik   tlak   stvol   kojenec   Zentrich   choroba   koupel   vřed   zelina   použití   studené   bylina   stonek   Váňa   zápal   květ   krvácení   opar   nálev   menstruační   krk   teplé   slezina   štítná   obsahuje   mateřské   astma   písek   zdraví   premenstruační   komplikace   vývar   chřipka   houba   nachlazení   žaludek   kvasinky   kůra   hlas   slinivka  

Počet stránek ve webu:

3290

(v počtu jsou zveřejněné články a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online