Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
BYLINY SBÍRANÉ V ŘÍJNU ZDE

Renesance bylinek časopis týden text článkuV říjnu 2018 byl náš web osloven redaktorkou časopisu Týden Barborou Jelínkovou se zájmem nasat povídání o tom, jestli bylinky zažívají renesanci a pokud ano, tak proč. V textu se dočtete např. co je cílem našeho webu, dále jestli jsou bylinky nebezpečné, kteří lidé nejvíce o byliny projevují zájem či jaké jsou výhody užívání bylin proti běžným lékům.


Prosím na začátek popište, jak jste se k bylinkám vlastně dostal a čím Vás oslovily. Jak dlouho už se jim věnujete?

V roce 1994 jsem se poprvé začal zajímat o bylinky. Jak už to tak bývá, byla to věc náhody. Má maminka, ač příliš vztah k bylinám nemá, tehdy koupila knihu Zdraví z boží lékárny od Marie Treben. Knihu mám dodnes pečlivě schovanou. Následkem setkání s barevnými stránkami plnými kreslených rostlin byla zvědavost. Ta se přeměnila ve snahu hledat bylinky v trávě, v lesích a u cest. Do té doby to bylo jen něco zeleného s květy a díky oné knize to získalo konkrétní obrysy a nebyla to už "jen tráva". Mé hledání se odehrávalo v okolí chaty, kterou máme na Konicku - v panensky čisté přírodě, kde široko daleko není žádná čoudící chemická továrna. Přirozeně ruku v ruce šla i touha vědět, v čem která bylinka pomáhá v léčbě lidí. Po spíše nesmělých pokusech informovat lidi o bylinách ve svém osobním webu www.zbynekmlcoch.cz , jsem přesunul v březnu 2015 obsah na novou doménu www.BylinkyProVsechny.cz .

Co je cílem vašeho internetového projektu Bylinky pro všechny?

Cílem celého internetového projektu je, aby lidé v bylinkaření nehledali vědu a brali ho jako přirozenou věc, stejně jako tomu bylo v dávných dobách. Dále aby se rychle dostali díky počítači či mobilu k informacím o bylině, kterou najdou v přírodě, nebo kterou si koupí v zahradnictví. Případně přesně naopak - tedy aby do vyhledávání ve webu zadali nemoc či příznak a ukázaly se jim byliny, které by jim mohly pomoci.
Často říkávám, že mě těší, když jdou lidé na svou bylinkovou zahrádku, nebo třeba na louku, než aby šli do lékárny pro chemické léky. Vždyť některé byliny mají i antibiotické účinky v přirozené podobě, takže návštěva lékárny je častokrát zbytečná. Bylinami totiž vyléčíme velké spektrum neduhů a chorob. Od kožních nemocí, vypadávajících vlasů, přes různé špatně se hojící záněty, migrény, angíny, rýmy až po celou sérii potíží trávicích nebo třeba gynekologických. A bonus? Rostliny kromě léčivých látek obsahují i mnoho vitaminů a minerálních prvků, takže pomáhají léčit a zásobují tělo potřebnými elementy.

Když se na to podívám globálně, mám pocit, že v české společnosti všeobecně stoupá povědomí o přírodní léčbě a bylinkách. Máte na to stejný náhled? Čím si to vysvětlujete?

Ano, myslím si to také. Obecně vidím ve společností dva hlavní proudy. Jedním jsou zarputilí milovníci lékárny a produktů z lékárny a druhým jsou milovníci alternativy. Tito druzí lidé mají benefit nejen v tom, že je může těšit samotný sběr rostlin, ale i v tom, že mají plnější peněženku. Pořízení živé byliny, která vám poroste celé roky, nebo utržení byliny ve volné přírodě, znamená ekonomickou úsporu. Příroda od lidí nic nechce. Dává zadarmo. A i v její nezištnosti je její kouzlo.

Lze říct, jaký je profil Vašeho typického čtenáře (zda jde o spíš muže či ženy, zaměstnání, bydliště, v jakém jsou věku…)

Díval jsem se nedávno na statistiky na Facebooku, kde máme skupinu příznivců bylin, která čítá již přes 20.000 návštěvníků. Jde z cca. 85% o ženy. Co se týče věkového spektra, zájem projevují osoby nad 30 let. Mladí lidé mají raději vše rychle vyřešené, takže snáze sahají po lécích. Až kolem těch 30 let člověk začne trošku přemýšlet, jestli nemá chemie z prostředí a jídla dost a jestli nehledá i jinou cestu.
Zabývám se také prodejem přebytků bylin z vlastní zahrádky(jsou uvedené na adrese www.MojeZiveBylinky.cz ) a rostliny předávám vždy osobně. Setkávám se tak se všemi skupinami lidí - od maminek na mateřské dovolené, přes pracující, podnikatele a samozřejmě i důchodce.

Objevují se ve světě bylinek také nějaké módní vlny? Co momentálně nejvíc „letí“? Nebo jsou stálice, které si zachovávají popularitu už po staletí?

Ano, myslím si, že existují "hitové" bylinky, kterými jsou třeba česnek medvědí nebo rýmovník. Před cca pěti lety nikdo česnek medvědí neznal a teď na něj lidé chodí každý duben málem s kosou. Dokonce existovaly na internetu mapy česneku medvědího, ale naštěstí jejich tvůrci dostali rozum a smazali je, protože lidé porosty téměř drancovali.
Obecně ale platí, že si lidé rádi nechají poradit. Nedávno jsem například na naší facebookové stránce upozornil na široké spektrum účinků ženšenu pětilistého a kalisie voňavé a lidé poté projevili přirozeně výrazně větší zájem o tyto byliny.
A nejoblíbenější spektrum bylin? Hlavně ty, které na podzim a v zimě podporují imunitu, léčí kašel nebo mají třeba antibiotické účinky. Jak jsem už psal výše, byliny velmi dobře účinkují také na trávicí a gynekologické potíže.
Určitě jsou ale ve světě bylin i stálice. Např. klasika je třeba heřmánek, šalvěj nebo meduňka. Mnoho rostlin používáme ve formě koření - třeba rozmarýn, kmín, fenykl a nebo bazalku.
Hodně lidi zajímají byliny, ve kterých je název účinku přímo v rostlině, jako třeba rýmovník či angínovník. Takové rostliny se dobře pamatují a je o ně zájem. Lidé chtějí ale i exotické "zelené krásky", o kterých se hodně mluví, kupříkladu smil italský či velmi účinná aloe vera. Aloe pěstuji už 5 let a patří také mezi mé oblíbenkyně. Pěstování je až překvapivě jednoduché.

Obecně se má za to, že bylinky jsou bezpečné. Je to ale opravdu tak? Může mít jejich užívání i nějaká úskalí – mají nějaké vedlejší účinky, lze se třeba některými druhy předávkovat? A jsou případy, ve kterých byste (pouze) bylinnou léčbu jednoznačně nedoporučil?

Předávkování bylinami je spíše vzácností a většinou nemívá žádné zásadní následky. Častější jsou v populaci alergie. Některé byliny mohou ale být i nebezpečné a pokud nějakou rostlinu užíváme, měli bychom o ní vědět co nejvíce informací. Nebezpečné mohou být např. rostliny s obsahem vitamínu K, které narušují účinek léků na "ředění krve", nebo jako další příklad mě napadá ještě náduť madagaskarská, kterou by neměli užívat kardiaci. Hodně lidí ví, že při užívání třezalky tečkované by se neměli několik hodin slunit kvůli zvýšené fotosenzitivitě a třezalka by se neměla kombinovat s některými dalšími léky vč. antidepresiv.
Obzvlášť v těhotenství a při kojení by mělo být používání bylinek koordinované. Některé bylinky mají abortivní účinek, tzn. teoreticky by mohly vést k poškození plodu nebo způsobit potrat. Při kojení mohou některé látky přecházet do kojeneckého mléka. Může to někdy znamenat i výhodu. Pokud třeba maminka dítěte pije fenyklový čaj, dítě má méně bolístek břicha.
Bohužel u některých nemocí byliny nepomáhají - jde např. o kýlu, což je mechanické vyhřeznutí střeva. Špatně také zabírají na fytoterapii teba cysty. Je o mně známo, že u rakoviny doporučuji léčbu bylinami jako podpůrnou, ale vždy má hlavní slovo onkolog. Samozřejmě jsem ještě nikdy nikoho nenaváděl k tomu, aby vysadil onkologickou léčbu a užíval jen bylinky. Bylinky jsou silné, ale moderním onkologickým lékům "na míru konkrétnímu nádoru" se nevyrovnají. Některé byliny na rakovinu účinně zabírají, ale to farmaceuti ví a v přesně dávkovaném množství účinnou látku vyextrahují a dávají do příslušného léku. A tak je to správně.
Zajímavostí pro hodně lidí je, že pokud je to jen trošku možné, byliny se používají v čerstvém stavu. Buď se přímo konzumují (takových rostlin jsou desítky), a nebo se z čerstvých rostlin vaří výluhy. Hodně lidí má hluboce zakořeněnou představu, že každá bylina se musí nejdříve usušit aby byla použitelná. To určitě není pravda. Sušení je postup uchování byliny pro dobu, kdy rostliny nerostou nebo neroste jejich užitná část - např. květy bezu černého nebo pampelišky v září sehnat nelze.

Zaujal mě ten seznam bylinkových zahrad. Můžu se prosím zeptat, zda jde o kompletní přehled, tedy jiné veřejně přístupné zahrady v ČR momentálně nejsou? Nebo jde pouze o výběr?

Ano, domnívám se, že seznam veřejných bylinkových zahrad by měl být kompletní. Nějakých 80-90% zahrad jsme projeli a máme z nich fotografie ve webu, zbytek zahrad bychom rádi ještě navštívili.

Další věc, co mě k tomu prakticky okamžitě napadla - dá se o Vás říct, že jste vlastně lékař a zároveň léčitel? Domnívám se, že otevřený postoj k bylinkám není asi u lékařů za tak obvyklý. Jak se na to díváte z tohoto hlediska? "Netlučou" se nějak s klasickou medicínou?

Lze to tak říci. Slovo léčitel zní trošku šarlatánsky, nicméně bylinky mají své účinné léčivé látky, které přímo uzdravují. Takže jsou alternativou léků.
Lidé mne často nazývají rebelem medicíny. Vzhledem k tomu, že jsem na na volné noze a dělám jen pohotovostní medicínu v neurologických službách, nepodléhám lékovým trendům a také nemám žádné benefity z prodeje léků. Takže mne nic nenutí lidem léky nutit. Přírodní cesta je mi bližší.
Samozřejmě v nemocnici používám běžné léky a o bylinách s pacienty a kolegy příliš nemluvím, pokud sami neprojeví zájem. Nicméně mnoho z nich mělo zájem o přebytky mých živých bylin, takže i oni experimentují. Je ale pravdou, že cesta běžných léků je pro lékaře pohodlnější. Byliny většinou neznají, nevěří jim. Věnovat se bylinám znamená roky je poznávat. Není to jako s lékem. Ten je, předepíšete ho nebo ho podáte v nemocnici a tím je proces hotový. Každá bylina je takový "kamarád," kterého roky poznáváte. Zjišťujete kde roste, která část z rostliny je účinná, kdy se bírá, jak se uchová (sušení, tinktura, olej, ...), jaké má případně vedlejší účinky apod. Je to věda, ale současně radost, když pak máte zpětnou vazbu od lidí, že jim byliny opravdu pomáhají.
Ano, některé léky se "nesnáší" s někteýrmi bylinami, jak jsem již psal v hlavním textu. Byliny účinnost léků mohou ovlivňovat.

Je něco, co byste ohledně bylinek vzkázal nepolíbeným" čtenářům? Proč jim mají dát šanci? A kterou bylinku máte vy osobně nejraději/popř. byste ji doporučili - například teď v počínající sezoně podzimních nachlazení?

S oblibou říkávám, že byliny jsou léky a neměly by se běžně užívat preventivně. Lidé, kteří žijí zdravě, pokud možno nepropadají stresu a jí hodně ovoce a zeleniny, bývají nemocní zřídkakdy. Z osobní zkušenosti doporučuji domácí smoothie (tedy odstředěnou šťávu) z řepy, jablek, mrkve, hroznů s troškou citronové šťávy. A k tomu denně jeden či dva pětilístky čerstvého ženšenu pětilistého. To je třeba můj recept jak být celou zimu fit, s dobrou náladou, neunavený a hlavně bez chřipek a nachlazení vč. rýmy. Jako prevenci nachlazení a chřipky bychom se neměli vyhýbat třeba cibuli, česneku nebo petrželové nati, která obsahuje velké množství přirozeného vitamínu C. Úspěch ale spočívá ve vyvážené stravě.
Mezi mé oblíbené bylinky patří třezalka, levandule, meduňka, bez, světlík a řepík. Když ke mně přijdou přátelé a chtějí nějaký dobrý čaj, tak dělám odvar z bezu s troškou medu a citronu. Je to dobrota.

Co se týče zpracování bylin, tak kromě klasického sušení s oblibou vyrábím tinktury (např. šalvějová), oleje (např. třezalkový neboli Janův) a sirupy (např. rýmovníkový). Mí přátelé bylinkáři se zabývají výrobou mastí a krémů, ty já nedělám.

Co vzkázat "nepolíbeným čtenářům"? Myslím si, že zarputilého "chemika" od návštěv lékárny neodradím. Naštěstí je mnoho lidí, kteří mají vztah k přírodě a chtějí experimentovat. Znát bylinu, vědět, v čem pomáhá našemu zdraví, jít do přírody a utrhnout si ji. Je to docela obřad. Podobné je to s pěstováním na zahradě nebo za oknem. A divili byste se, jak velké množství rostlin z volné přírody bez problémů přežije v původní hlíně za oknem celou zimu. Kdo chce, může jít do některé z veřejných bylinkových zahrad, které jsou po celé České republice (jejich seznam je na našem webu; mimochodem za nejhezčí zahradu v celé ČR považujeme Kuks). Když si bylinky "ochytáte" a očicháte, buď vás to chytne, nebo ne. Ten, kdo kouzlu bylinek propadne, pro toho je to pak už láska a čirá radost na celý život. Ostatně zkuste to a uvidíte sami.

 

Medailonek:
MUDr. Zbyněk Mlčoch má 38 let, vystudoval medicínu v Olomouci v roce 2006. Pracuje jako neurolog v nemocnici Prostějov, předtím ve Vojenské nemocnici v Olomouci. Jeho hlavní koníček je fotografování. Bylinám se věnuje od roku 1994 a aktuálně jich pěstuje na své bylinkové zahradě u Prostějova přes 50 druhů. Za své oblíbené rostliny považuje třezalku, levanduli, meduňku, bez, světlík, řepík a aloe. Rád byliny sbírá v čisté přírodě u lesů na chatě u města Konice. Z bylin vyrábí převážně tinktury, sirupy a likéry.

Nemoci, byliny - hledat

  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

střev   končetina   užití   premenstruační   horečka   Materia medica   epilepsie   rostlina   vlas   hemoroid   Moučka   kornatění   nálev   řídnutí kostí   ateroskleróza   krvácení   štítná   nať   rýma   koupel   tlak   výroba   recept   ledvin   fermentace   zdraví   slinivka   teplé   sušení   nemoc   Treben   čaj   nohy   sběr   strom   Zentrich   játra   hlas   dásně   antibiotik   vitamin   pálení   zápal   choroba   chřipka   noha   vývar   pupen   katar   kolika   Janča   žlučník   Mattioli   Paracelsus   houba   jaterní   fytoterapie   vřed   ovoce   hemeroid   mateřské   děti   použití   migrén   zácpa   sliznice   kůra   slezina   menstruační   artróza   stonek   kořen   olej   revma   víno   minut   kameny   sirup   kloub   zánět   účinek   hlavy   bylinná směs   angína   chřipka   Galenos   zrak   sval   postup   bylinka   vliv   srdce   Podhorná   odvar   písek   chladné   květ   kapsaicin   prášek   zelenina   studené   abytyše Hildegarda   kontraindikace   brnění   pěstování   nežádoucí   horké   stonek   osteoporóza   metabolismus   močopudný   kojenec   žaludek   Váňa   akné   Zentrich   Avicena   zelina   obsažené   babské rady   neht   návod   tinktura   viry   mensturace   plísně   bylina   komplikace   opar   krk   zlomenin   využití   nachlazení   keř   astma   zalijeme   průjem   játra   šlacha   plíseň   stvol   vitamín   kůže   obsahuje   arteriskleróza   bolest   slezina   účinky   zpracování   indikace   Janča   mrtvice   inhalace   pijeme   alergie   list   trávicí   ruka   roztroušená   kontraindikace   dna   kvasinky  

Počet stránek ve webu:

3338

(v počtu jsou zveřejněné články a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online