Outkovka pestrá (latinsky Trametes versicolor, čeleď Chorošovité - Polyporaceae, přezdívka tráva říše nebes, coriolus, krocaní ocas, Yun-Zhi) - vějířovité plodnice outkovky o velikosti 2 až 8 centimetrů rostou v trsech střechovitě nad sebou. Horní část klobouku má typickou pásovanou kresbu v různých odstínech hnčdé, šedé a okrové barvy. Je jemně plstnatá a hedvábně lesklá. Rourky na spodku plodnic jsou krátké, bílé, krémové až šedé. Starší plodnice jsou často porostlé zelenou řasou.
Účinky houby:
Původ a historie
Outkovka pestrá pochází původnč z Asie, druhotně se rozšířila do Evropy, Austrálie a Severní Ameriky. V Česku je, s výjimkou horských oblastí, její výskyt poměrně hojný. Outkovka je jednou z nejvíc prozkoumaných léčivých hub a také jednou z nejvzácnějších ,bylin' tradiční čínské medicíny. Podobně jako lesklokorku směli ji dřív užívat pouze členové císařské rodiny a vybraní samurajové. Komerčně se z ní vyrábí protirakovinný lék.
Jaké látky obsahuje outkovka
Polysacharidy - krestin neboli polysacharid K (PSK), polysacharidpeptid (PSP), polypeptidy, betaglukany, ergosterol, fungisterol beta-sitosterol a triterpenoidy.
Účinky na zdraví
Účinky v kostce: posílení tělesné konstituce, potlačení negativních následků chemoterapie, kožní i vnitřní infekce, záněty trávicího a močového ústrojí, žloutenka B a C.
Outkovka představuje jeden z nejsilnějších přírodních zdrojů látek, které podporují imunitní systém a mají protirakovinné účinky. Za tímto efektem stojí především specifické polysacharidy a polypeptidy, které stimulují tvorbu interferonů a interleukinů a zvyšují aktivitu makrofágy a T-lymfocitů.
Extrakt z outkovky se užívá zejména při rakovině prsu, jícnu, prostaty, plic, kůže a trávicího traktu.
Má silné hepatoprotektivní účinky (chrání játra) a léčí i plicní choroby. Vykazuje silnou aktivitu proti většině virů a bakterií i rezistentním kmenům zlatého stafylokoka. Doporučuje se jako podpůrný prostředek při chemoterapii (nechutenství, bolesti, únava, sucho v ústech apod.). Zabírá také při pocitu vyčerpání, bolestech hlavy a chronické únavě.
Sběr a použití
Sklízejí se zralé plodnice od konce léta do jara. Obsahují malé množství vody a tak je možné sušit je v celku. Pro vysoký obsah celulózy se ale velice špatně drtí a je proto vhodné je rozmixovat. Vzniklá hmota připomíná buničinu. Užívá se ve formě odvaru z celých nebo rozmixovaných plodnic či ve formě lihové tinktury.
Dávkování
Denní dávka je 20 g prášku rozdělených do dvou až tří dávek podávaných v čaji nebo jiné tekutině.
Výskyt, pěstování a rozmnožování
Nejčastěji roste na odumřelých částech dřevin (pařezy), ale lze je nalézt i na živých kmenech a větvích buků, habrů, dubů, vrb, třešní a ostatních listnáčů (jde tedy o typickou dřevokaznou houb). Často roste v sadech, zahradách a parcích. Výjimečně lze outkovku nalézt i na jehličnatých stromech.
Jedná se o takzvaného "ránového parazita" - její spory kolonizují hostitele skrze jeho drobná poranění.
Roste rychle a lze jí poměrně snadno naočkovat odumřelé kmeny nebo pařezy. Zralé plodnice stačí rozmixovat na kaši a tu nalít do vyvrtaných otvorů v odumřelém dřevě. Při
zdárném uchycení se plodnice začnou objevovat zhruba druhým až třetím rokem po aplikaci a pak plodí několik let.
Revize textu: Robert Hanzlík z www.houbareni.cz