hliva-ustricna-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leci-pestovaniHlíva ústřičná (pleurotus ostreatus) je dřevokazná houba z čeledi Pleurotaceae, známá také jako »hiratake«. Klobouk je 5-35 cm široký, lasturovitý, bokem přirostlý nebo protažený v krátký třeň. Plodnice tvoří obvykle bohaté trsy, seřazené stupňovitě nad sebou. Mladé kloboučky jsou bochníčkovité, s podvinutým okrajem.


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • podpůrný vliv na léčbu některých druhů rakoviny (rakovina jater, sarkom, nádory tlustého střeva) - vždy respektujte doporučení svého ošetřujícího lékaře, rakovinu nikdy neléčete bylinami nebo houbami bez vědomí svého onkologa!
  • kardiovaskulární choroby (nemoci srdce a cév)
  • astma
  • artritida
  • ostoporóza
  • chornické záněty
  • fyzické vyčerpání a únava
  • psychické vyčerpání a únava
  • vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolémie)
  • chřipka
  • angína
  • nachlazení
  • posílení obranyschopnosti, imunity organismu
  • vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykémie)
  • ateroskleróza tepen
  • dobrý vliv na stav věnčitých tepen srdce
  • "zpomaluje stárnutí"

Pokožka je hladká a lysá,od šedé přes šedohnědou, břidlicovitou až po černou barvu, jen u třeně běle plstnatá, lupeny jsou bílé nebo našedlé (obr. 40, barevná příloha). Třeň je 1-4 cm dlouhý a až 2cm tlustý, válcovitý, dole kyjovitě zduřelý, bílý nebo našedlý.

Dužnina je bílá, v mládí houbovitě měkká, později tuhá s poněkud zatuchlým pachem. Roste na mrtvých i živých kmenech, ale i pařezech především listnatých stromů, které poškozuje bílou hnilobou. Plodnice se objevují od podzimu do jara, tj. v době kdy jiné houby nerostou. V současnosti se pěstuje i uměle, např. na špalcích dřeva zapuštěných do země, na slámě apod. V lužních lesích jižní Moravy roste uvedenému druhu podobná hlíva miskovitá, Pleurotus cornucopioe, s klobouky plavě okrovými. Kromě toho se u nás setkáme s rovněž jedlou hlívou holubí, Pleurotus columbinus, s kloboukem šedomodře zbarveným, rostoucí hlavně na jehličnatých dřevinách, ale rovněž s jedovatou hlívou olivovou, Ompholotus oleorius. Dalším druhem je hlíva žloutnoucí (plicní), Pleurotus pulmonorius, mající klobouky lasturovitého tvaru a barvy bílé nebo našedlé. Rovněž v tropech a subtropech roste řada druhů, např. v severozápadní Indii Pleurotus solignus aj.

 

Obsahové látky:

v plodnicích byl zjištěn mevinolin (Iovastatin), lektin a především beta-1-3-D glukan. Dále jsou obsaženy bílkoviny, asi 18 mastných kyselin, z nichž tvoří až 55% kyselina linolenová a 40% kyselina olejová, steroly, vitaminy skupiny B, vitaminy C a K. Čerstvé plodnice mají asi 2,5% bílkovin, 5% sacharidů a pouze 0,1-0,2 % tuku. Z minerálních látek je to především draslík, železo, fosfor, ze stopových prvků selen, zinek, bor, jod aj. Specifický je obsah kyseliny listové, která podporuje růst mladých buněk, a to i v kostní
dřeni, ale také antibiotika pleurotinu.

 

hliva-ustricna-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leci-pestovani-2

Léčebné účinky:

hlavní účinnou látkou jsou glukany, které v kombinaci s dalšími obsahovými látkami působí příznivě u nemocných s rakovinou, kardiovaskulárními chorobami (infarkt, mozkové příhody), astmatu, artritidě i osteoporóze a vleklých zánětech. Plodnice mají tonifikační účinky při fyzickém i duševním vyčerpání, únavě, zpomalují stárnutí. Působí rovněž při chřipce, angíně a nachlazení, stejně jako při vyrážkách, ekzémech a alergiích. Mevinolin snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi (glykémie), aniž by se snížila hladina inzulinu.
Zároveň brání poškození věnčitých tepen (ateroskleróza) a srdečního svalu. Významné je rovněž protirakovinné působení, neboť ve výzkumu byl prokázán výrazný vliv na potlačení některých typů nádorů, jako je např. hepatom nebo sarkom, a snížení množství nádorů v tlustém střevě, a zároveň byla izolována účinná látka pleuran.

 

Způsoby užití:

doporučuje se denní dávka 5-10 g sušené a drcené hlívy, kterou můžeme rozpustit v čaji nebo v polévce, nebo 50-100 g čerstvých plodnic k posílení imunitního systému. V poslední době se značně rozšířily přípravky získané řízenou extrakcí, které se užívají přímo nebo se suší a přidávají do tablet. Návody na použití jsou přiloženy u jednotlivých preparátů.

 

Kulinářské využití:

Velký význam má hlíva ústřičná i v kuchyni, kde se masité klobouky používají do polévek a omáček, jako příloha k masu a do zeleninových salátů. Lze z nich připravovat přírodní nebo smažené řízky, smaženici, nepravou dršťkovou polévku apod. Velmi dobře se konzervuje v různých nálevech, ale rovněž mléčným kvašením nebo uzením, lze ji i sušit.

 

Pěstování hlívy ústřičné, jak pěstovat v podmínkách ČR, složení substrátu:

Jak pěstovat hlívu se dozvíte v tomto videu.

Hlíva ústřičná je houbou vhodnou jak pro domácí, tak i venkovní pěstování. Zároveň ji lze kultivovat intenzivním způsobem na slámě v polyetylenových (PE) pytlích, nebo extenzivně na špalcích listnatých dřevin.

Intenzivní pěstování v polyetylenových pytlích je nejen poměrně jednoduché, ale také umožňuje získat čerstvé houby v průběhu celého roku. K pěstování potřebujeme řezanou pšeničnou slámu, PE pytel a čerstvou sadbu hlívy. K pěstování se nejlépe hodí prostředí se stálou teplotou 8-18°C, s vysokou vzdušnou vlhkostí, osvětlené denním rozptýleným světem a větrané.

Substrát připravíme tak, že drobně nařezanou slámu nasypeme do pytle a mírně utlačíme. Nalijeme horkou vodu o teplotě asi 80 °C tak, aby veškerá sláma byla ve vodě ponořena. Vodu v pytli necháme do druhého dne, potom odstříhneme spodní rohy pytle a necháme vodu vytéci. Slámu vysypeme na čistou folii, sadbu hlívy vyjmeme, dáme do misky a rozdrobíme. Slámu očkujeme pravidelným promícháváním se sadbou, a to tak že, na jeden pytel o hmotonsti 25 kg mokré slámy použijeme 1 litr sadby.

Naočkovanou slámu vložíme opět do pytle, stlačíme a pytel zavážeme motouzem. Uložíme ho do místnosti bez přímého slunečního světla s teplotou 20 °C. Mycelium v něm prorůstá 2-4 týdny.

Aby došlo k tvorbě zárodků, je třeba po této době substrát zchladit na teplotu 6-14 °C na 2-4 dny, kdy se vytvoří útvary velikosti špendlíkové hlavičky. Potom se pytel vrátí zpět do místnosti s rozptýleným světlem. Folii pytle prořežeme opatrně, abychom nepoškodili mycelium. Ze zárodků se postupně vytváří vlastní houba, které prorůstá řezy ven. Plodnice sklízíme vylomením trsu z pytle. Za příhodných podmínek se dočkáme 2-4 sklizňových vln a výnosu plodnic 10-30% hmotnosti substrátu.

Extenzivní pěstování se provádí na špalcích nařezaných z čerstvě pokácených kmenů topolů, ořešáků, osik a jiných dřevin. Špalky mají délku asi 50cm a průměr 15-20 cm. Očkují se zrnitou nebo tyčinkovou sadbou, a to na řezných plochách nebo v zářezech kůry. Vhodné je vložit tyto špalky do pytle z umělé hmoty, a to tak, že nejprve do pytle nasypeme na prkénko sadbu, na něj postavíme špalek a naočkujeme i horní řeznou plochu. Do takto upraveného pytle přidáme trochu vody, pytel uzavřeme a uložíme do teplé tmavé místnosti. Při teplotě 25 °C houba proroste do dřeva za 2-3 měsíce. Po tomto období špalek vyjmeme a spodní řeznou plochou postavíme do jámy pod stromy nebo ve stínu v zahradě tak, aby dvě třetiny kmenu byly pod povrchem.

Hlíva ústřičná vytváří plodnice na jaře a na podzim po dobu 2-3 let. Plodnice hlívy ústřičné je možno skladovat v chladničce 1-2 týdny při teplotě 4 °C tak, že lupeny směřují vzhůru.

 


Související fráze: 

nejlepší recept ► posílení imunity ► dršťková polévka ► satba ► recepty ► svatá ► guláš ► sazenice ► podhoubí ► substrát ► kde roste v přírodě ► kultivace ► dřevo ► špalek ► kmen ► sláma ► pytel ► mycelium ► skladování ► plodnice