Čaga rezavec šikmý účinky zdraví co léčí použití užívání využití dávkování pěstování kontraindikaceRezavec šikmý (latinsky Inonotus obliquus, Pilát, čeleď Kožovkovité - Hymenochaetaceae, synonymně též čaga nebo chaga) vytváří dva typy plodnic. Nedokonalá plodnice je 10 až 35 centimetrů velká, nepravidelně kopytovitá až protáhlá. Tvoří ji šedohnědá vlákna a v nich se tvoří chlamydospory, které jsou v mládí bezbarvé a ve stáří rezavě hnědé. Tato plodnice má vzhled seškvařeného plastu a spáleného uhlí, na průřezu je tabákově rezavá. Dokonalé plodnice produkující výtrusy se vyvijejí pod povrchem kůry, na již zcela odumřelém dřevě a dosahují délky několika metrů. Jsou nejčastěji zcela skryté a projevují se odstátím kůry, která i s částí dřeva opadává.


Účinky čagy na zdraví:

Původ a historie

Roste nejčastěji na břízách, v mírném pásmu severní polokoule, na Sibiři, ale také v jihovýchodní Asii. Jeho užívání opět sahá do doby před několika stoletími. Byl používán především v sibiřské a mongolské lidové medicíně a v tradiční čínské medicíně TČM, v Rusku a ve Finsku.
V zemích, kde dlouho leží sněhová pokrývka, představuje jednu ze zásadních léčivých ,bylin', kterou lze najít a sklízet i v tuhých zimách. Oficiální medicína se jím začala zabývat až v 50. letech 20. století. Dodnes je v Rusku vyráběn vodný výluh z rezavce pod názvem Befungin, který tam patří k základní ,výbavě' každé domácí lékárničky, podobně jako třeba u nás Francovka.

 

Jaké látky obsahuje rezavec?

Triterpenoidy - ianosterol a inotodiol, kyseliny chagová a betulinová a betulin, steroly - kyselina trametenolová, a ergosterol, dále pak melanin, vitaminy skupiny B, polysacharidy a minerální látky - mangan, germanium a draslík.

 

Účinky na zdraví

Svými účinky, za kterými stojí především skupina triterpenoidů, patří k nejsilnějším přírodním antioxidantům a tonikům. Výrazně povzbuzuje enzymatickou činnost a tím lepší fungování organismu na všech úrovních tělesných orgánů. Působí na celou řadu nádorů jak preventivně, tak zastavuje rúst rakovinných buněk, především u rakovin trávicího traktu, plic a kůže. Je vynikajícím prostředkem při špatném zažívání a střevních kolikách, úspěšně hojí žaludeční a  dvanácterníkové vředy a zlepšuje průběh Crohnovy nemoci i ulcerózní kolitidy.
Čistí krev, zlepšuje kvalitu kůže a vlasů a pomáhá také při ekzémech a Iupénce.
Podporuje soustředění a kognitivní ("rozpoznávací") funkce mozku, je doporučován jako podpůrný prostředek při psychické zátěži a stresu.

 

Dávkování

Maximální denní dávka je 5 gramů sušené houby.

 

Sběr a použití

Používají a sklízejí se nedokonalé plodnice pomocí pilky nebo sekery. Houba je totiž silně srostlá se dřevem stromů. Plodnice se nařeže nebo naštípe na tenčí plátky, usuší a rozemele.
Užívá se ve formě odvaru, který má překvapivě vynikající plnou chuť, nebo tinktury či jako vodný výluh stabilizovaný alkoholem.
Jemně namletý prášek z plodnic je možné také přidávat například do kávy.

 

Kontraindikace

Užívání by se měly vyhnout osoby se špatnou srážlivostí krve (osoby, které užívají např. léky Warfarin, Clexane, Fraxiparine a tzv. NOAC léčiva - Pradaxa, Xarelto, ad.).

 

Pěstování

U nás je poměrně vzácný a většinou se jeho výskyt kryje s místy bývalého působení sovětských vojsk (Ralsko, Doupovské hory), kam jeho spóry zavlekli vojáci na tancích a oděvech.
Nejčastěji roste na břízách, ojediněle na jilmech, olších a jeřábech. Domácí pěstování je komplikované.