Březovník obecný účinky na zdraví co léčí použití užívání využitíBřezovník obecný (latinsky Piptoporus betulinus) - plodnice jsou klobou katé a přirůstají bokem nebo krátkou, stopkovitě zúženou částí k dřevitému substrátu. Vyrůstají obvykle jednotlivě nebo v malých skupinkách, často střechovitě uspořádané nad sebou. Klobouk je 5-25 cm široký a 3-5(8) cm vysoký, pevný, zprvu okrouhlý, pak kopytovitě sklenutý, vějířovitý nebo ledvinovitě protáhly, na okraji trochu podehnutý a někdy zvlněný, v mládí středně masity a bělavý, později tuhý a okrový, nahnědlý nebo šedohnědý, na svrchní straně hladký a lysý, pokrytý tenkou papírovitou pokožkou, která později nepravidelně rozpraskává a u starých plodnic se v malých útržcích od lupuje.


Účinky březovníku:

Rourky vespod klobouku jsou 2-8 mm vysoké, smě rem k okraji klobouku se zkracující, při jeho okraji lemované sterilním valem, nejprve bělavé, pak okrově hnědavé, ve stáří snadno odděliteln é od dužniny klobouku. Póry rourek jsou kulaté nebo okrouhlé, velmi drobné, obvykle jen 0,1- 0,3 mm široké, nejprve bělavé nebo bělavě našedlé, později naokrovělé, při ústí někdy trochu ojíněné a ve stáří roztrhané. Dužnina je zprvu m ěkká, šťavnatě masitá, bílá, na průřezu jakoby lehce mramorovaná, má nakyslou vůni a chuť, pozd ěji je korkovitě tuhá, po zaschnutí a ve stáří suchá a drobivá. Výtrusný prach je bílý až bezbarvý.

 

Kde roste?

Roste hojně po celý rok (hlavně od počátku léta do podzimu) ve smíšených lesích nebo v březových hájích, a to jak na mrtvém dřevě, tak i na živých kmenech a větvích výhradně bříz, na kterých parazituje. Plodnice vytrvávají většinou přes zimu až do jara, pak se rozpadají.

 

Využití

Jedlé jsou nanejvýš velmi mladé a dosud měkké plodnice; starší jsou totiž suché a značně tvrdé. Dužnina střední části plodnic březovníku obecného je vynikajícím materiálem na výrobu maličkých hranolků, které používají entomologové jako podklad pro napichování vypreparovaného velmi drobného hmyzu. Březovník obecný je svým vzhledem snadno odlišitelný od jiných chorošovitých druhů hub.

 

Zajímavosti

  • Napadá i živé stromy (což je výjimka) a to od shora, kde jsou nejslabší (strom nemá možnost obklopit cizopasnou houbu mízou a tak zabránit růstu houby); postupně se propracovává kmenem směrem dolů.
  • Březovník obecný a troudnatec kopytovitý byl nalezen už "ve výbavě" mumifikované kostry "Otziho" (nalezen 19.9.1991 v Tyrolských Alpách, jde o mumii nalezenou v ledu starou cca. 3500 let) - zřejmě ho Otz vyžíval na parazity a pro antibiotické účinky.
  • V Polsku byl masivně využívan (mj. na rakovinu žaludku) a málem v Polsku vyhynul (v ČR se skoro nepoužíval).

 

Účinky na zdraví

Březovník obecný obsahuje celou řadu bioaktivních účinných látek, např. polyporenovou kyselinu A a C, které inhibují růst bakterií Escherichia colli a Mycobacterium phlei, působí proti zánětům a potlačují vznik edémů. Nukleové kyseliny izolované z této houby působí naproti tomu antivirálně a mohou chránit organismus i před často fatální infekcí viru encefalitidy přenášeného klíšťaty. Dále bylo z březovníku obecného izolováno antibiotikum piptamin. Březovník obecný vykazuje také protinádorové účinky. Obsahuje totiž betulin a pentacyklický triterpen - kyselinu betulinikovou, která vykazuje inhibiční účinky proti rakovinovým buňkám melanomu, a to bez jakéhokoliv poškození zdravých buněk. K protirakovinnému působení březovníku obecného mohou významně napomáhat také glukany, z nichž jeden byl nazván podle latinského rodového jména této houby piptoporan (glukany jsou imunoaktivní látky). V Polsku se tato houba v lidovém léčitelství používala jako protirakovinný prostředek po řadu let, a to zejména proti rakovině žaludku. K tomuto účelu se užívala v podobě namletého prášku, v nálevech nebo lihové tinktuře.