Jsme na facebooku, 
Vraní oko čtyřlisté (latinsky paris quadrifolia) patří do čeledi liliovité. Je vysoké 10-20 cm. Kvete od května do června. Je to trvalá bylina (trvalka). Oddenek má dlouhý, tenký. Stonek lysý, přímý, na vrcholu většinou se čtyřmi široce vejčitými listy, sítovitě žilnatými, přisedlými, uspořádanými v přeslenu. V jejich středu je květ, zelený, jednotlivý, koncový, čtyři zelené vnější a čtyři nažloutlé vnitřní okvětní lístky, většinou 8 tyčinek, nitky se prodlužují do špičky. Semeníky tmavé. Plod černý, modře ojíněný, bobule s mnoha semeny o průměru až 1 cm. Paradoxně jde proti jiným jedovatým bylinám jen o mírně jedovatou rostlinu.
Účinky rostliny:
Účinky rostliny:
- rostlina je jedovatá, nesbírá se
Výskyt a rozšíření:
vlhké listnaté lesy, křoviny, úhory.
Záměna:
žádná.
Ochrana před morem
I když má většinou čtyři listy, patří tato rostlina do trojlisté podčeledi liliovitých, trililiovité. Někdy se jí říká i lesní lilie. Vraní oko vypadá zvláštně. Není
divu, že bývalo považováno za magickou bylinu, která mohla ochránit před nemocemi. Považovala se za lék proti dně. V Českém lese se musela trhat za svitu měsíce. Místní věřili, že její léčivá síla zapůsobí, jen když o to rostlinu poprosí - často veršovanou formou a vzýváním Panny Marie.
Ve středověku se lidé s pomocí vraního oka snažili zvítězit nad morem. Přitloukali jeho bobule na dveře nebo si je zašívali do oblečení. Šťávou potírali
předměty, kterých se dotkli nemocní, a doufali, že je tím očistí.
Jedovaté bobule
Jedovatý účinek bobulí mají na svědomí steroidsaponiny. Právě plody vraního oka jsou nejjedovatější částí rostliny. Někdy si je děti pletou s borůvkami. Naštěstí nejsou chutné, takže je rychle vyplivnou. Proto jsou otravy vzácné a k úmrtí prakticky nedochází. Pokud přesto dojde k přiotrávení, projevuje se nevolností, zvracením a průjmem, bolestmi hlavy a poruchami vidění. Rostlina se využívá homeopaticky při migréně, zánětech očí a onemocněních hrtanu.
Symbol trojské války
I zde v botanickém pojmenování byliny ožívá historie. Paris byl syn trojského krále, kterého Zeus pověřil, aby daroval jablko bohyně sváru Eris nejkrásnější bohyni. Měl volit mezi Hérou, Athénou a Afrodité. Ta mu za jablko slíbila lásku nejkrásnější ženy Řecka Heleny, manželky spartského krále Menelaa. Paris Helenu unesl a utekl s ní do Tróje. Důsledkem byla trojská válka. Tři bohyně a Paris symbolizují čtyři listy vraního oka, nad nimiž trůní osudné „jablko". Quadrifolia znamená čtyři listy. V Anglii se rostlině přezdívá Herbe true love — bylina pravé lásky. Prý se využívala jako afrodiziakum. V Německu byla odedávna démonizována a říkalo se jí čertovo oko.