Střemcha obecná účinky co léčí použití užívání využití fotografie obrázekStřemcha (střemcha obecná Prunus padus a střemcha hroznovitá Prunus avium, slovensky čremcha, anglicky Bird Cherry, čeleď růžovitých) roste většinou jako strom do výšky až 15 metrů, někdy se vyskytuje jako dva metry vysoký keř. Její korunu tvoří přímé nebo převislé větvě. Borka je tmavě hnědočerná až černá, mírně rozpraskaná. Řapíkaté listy majf obvejčité, na konci zašpičatělé čepele, po obvodu jemně zubaté. Kvete od dubna do června bílými, libě vonnými květy po 20-30 uspořádanými do převislých, 12-15 cm dlouhých hroznů. Plodem je kulatá peckovička, v době zralosti černá.


Účinky rostliny:

Krásná, voňavá, ale jedovatá

Kvůli amygdalinu, který se štěpí na prudce jedovatý kyanovodík, se dlouhodobé užívání přípravků ze střemchy nedoporučuje. Jedovaté jsou čerstvá kůra a čerstvá semena. Amygdalin je termolabilní - lze ho zneutralizovat varem.
Pokud léčebně používáme střemchu, tak vždy v kombinaci s jinými léčivými rostlinami do směsi.
Těhotné a kojící ženy by se jim měly zcela vyhnout. Otravy střemchou byly pozorovány u lidí i skotu.

 

Kde roste

Střemcha je euroasijská dřevina, kromě nejjižnějších oblasti roste v celé Evropě, Malé Asii a západní části Sibiře. Její nejsevernější stanoviště se nalézají za polárním kruhem. U nás a na Slovensku je hojná. často se vysazuje jako okrasná dřevina ve veřejné městské zeleni nebo na zahradách. Vyhledává vlhké, na humus bohatší půdy, proto ji v přírodě nacházíme na březích vodních toků, v lužních lesích a hájích. Vertikálně zasahuje od pásma nížin až do hor.

 

Jak ji poznat?

Rozdrťte list, má hořkomadlovou vůni.

 

Účinky na zdraví

V lidovém lékařství se upotřebují nasušené plody - nejčastěji zpracovaná do podoby lihové tinktury, někdy květy nebo listy. K léčbě se využívalo hlavně potopudných a močopudných schopností střemchy, ať už v odvaru z plodů. Listy se podávaly při chorobách žaludku, květy léčily kašel a zahlenění dýchacích cest. Koupele v odvaru z květů a listů pomáhaly při revmatismu, ze stejného důvodu se na bolavé klouby mazala tinktura z kůry. Rozdrcenými čerstvými listy se obkládaly dlouho a špatně se hojící vředy.

 

Zevně vynikající na revma!

V praxi se květy a listy střemchy velmi dobré osvědčily na koupele rukou a nohou a pacientů s revmatem. Koupele aplikujeme obvykle obden, celkem 10 až 12 koupelí, a po týdenní pauze doléčujeme 4 koupelemi, vždy v trvání 10 až 15 minut v co nejvyšší vstupní teplotě.

 

Homeopatikum z květu

Homeopaticky ze střemchy zpracováváme květ, který se často míchá s květem trnky. Ten totiž má ze všech částí stromu nejjemnější působení a neobsahuje kyanovodík v žádné podobě, samozřejmě při zachování žádoucích léčivých vlastností. Květ sbíráme hned na začátku květu, obyčejně v dubnu nebo květnu, nejlépe kolem poledne, a zpracováváme podle §2 lihem 85%. Dále ředíme až do potence D6 lihem 40%. Obecně užíváme potence D3, D4 a D6 s dávkováním 3krát denně 8 kapek, po jídle. Dávky upravujeme individuálně.

Tinktury užíváme jako prostředky proti horečnatým stavům, proti křečím, zejména žaludku a střev, pro podporu vylučování moče, jako obecně posilující prostředek, jako atonické digestivum - tj. pro podporu trávení při ochablosti trávicích orgánů, a jinak jako v alopatii, ovšem bez nutnosti značného omezování dávek i doby podávání.

 

Redukce hmotnosti, blednička, kašel a katar u dětí

Varem se amygdalin z rostlinné drogy redukuje. Při snižování hmotnosti dobře působí následující recept: Asi 35 gramů listů vinné révy a 10 gramů střemchové kůry dáme do 1 litru studené vody, přivedeme k varu a 5 minut vaříme na velmi mírném plameni. Potom slijeme a přecedíme. Užíváme denně pouze 2 šálky odvaru, a to mezi jídly, ne více a také ne déle než 14 dní. Opakovat můžeme až za měsíc.

Zajímavý je starý recept proti bledničce, kašli a katarům u dětí: Sbíráme stopky peckoviček (třešniček) a sušíme je buď mezi papíry nebo ve stínu. Suché skladujeme v plechových nebo skleněných nádobách. Upravujeme jako nálev ze 2 gramů stopek na 0,25 litru vody a podáváme každou hodinu 1 polévkovou lžíci.

 

Další využití střemchy

Dřevo, listy, květy - tedy celá rostlina kromě dužiny peckoviček- obsahují glykosid amygdalin, proto také voní příjemně po mandlích. Dřevo má pěknou nahnědlou barvu, proto je poměrně oblíbené mezi řezbáři na výrobu drobných předmětů, např. je vhodné ke zhotovování vycházkových holí nebo dýmkových troubelí. Kůra z větví se uplatňovala v barvířství, neboť poskytovala zelenou barvu. Plody střemchy obecné jsou na rozdíl od jiných druhů střemch trpké a za čerstva nepoživatelné. V potravinářství se využívají jako přísada při zavařování, barví se jimi vína i rosolky, na severu se z nich pálí kořalka. Jako pobřežní dřevina byla střemcha cíleně vysazována ke zpevnění břehů.

Střemcha bývala oblíbenou dřevinou starých kořenářek a vědem. Kůra, listy i hořká semena obsahují totiž kyanovodík, který je schopen rychle zahubit hmyz nebo i drobnější živočichy. Kůrou se dříve též barvily tkaniny na zeleno. Květ drogy býval hojně využíván k čarování a dřevěné uhlí ze střemchy sloužilo jako jedna ze surovin pro výrobu střelného prachu.

 

Ze starého herbáře

Bílé, hořkými mandlemi zapáchající a hlavně v máji se rozvíjející květy, které mají touž stavbu a týž způsob opylení jako květy třešňové, jsou sestaveny na listnatých, konečných větévkách v bohatých, šikmo převisl ých hroznech, takže pyl dešťem mnoho netrpí. Kulaté, černé, lysé, neojiněné peckovice, zvící hrachu, jsou trpké a nechutné, proto však přece oblíbenou potravou některých ptáků, kteří dužnatou rubínu jejich strávivše pecky s trusem vyvrhují, a tím k rozšiřování rostliny i na místa vzdálená značně přispívají.
Prof. František Polívka, Názorná květena země koruny české 2, Olomouc 1900-1904

 


Zdroje pro článek:

  • Herbář aneb Stromy a keře, J. Bednářová
  • Herbář léčivých rostlin P-Š, Zentrich a Janča
  • Léčivé rostliny, I. a P. Schonfelder