Barvínek menší (latinsky Vinca minor) neboli brčál barvínek je stálezelená rostlina domácí ve střední Evropě a západní Asii, zdomácnělý i napříč Severní Amerikou a v některých částech Britských ostrovu. Rodové jméno Vinc a vychází z latinského vincire- spoutat, ve vztahu k růstovému habitu. Český název barvínek má zřejmě základ v latinském per vine a (přes středohornoněmecké berwinke) - stále svěže zelený; obdobně brčál patrně souvisí se starším výrazem bručiti se- zelenat se. S barvínkem byly dlouho spojovány magické síly.
Účinky rostliny:
Přidával se do nápojů lásky, roztroušený pod postelí měl zvyšovat sexuální touhu. Pětičetné květy sloužily jako ochranný talisman, Anglosasové ho zavěšovali v domácnostech k zahánění zlých duchů.
S ohledem na proplétající se a spoutávající stonky Francouzi považovali barvínek za symbol přátelství. Němci ho brali jako "květ nesmrtelnosti". Naopak Italové ho nazývali "fior di morto" - květ smrti. Anglická bylinkářka Maud Grieveová v knize A Modem Her bal (1931) píše o dávném italském zvyku pokládat na katafalk zemřelého dítěte girlandu z barvínku.
Navzdory jedovatosti rostliny Nicholas Culpeper tvrdil, že mladé vrcholky zpracované na džem jsou dobré proti nočním můrám.
Účinky na zdraví:
Vzhledem k jedovatosti se aktuálně již využívá jen pod dohledem lékařů.
Působí adstringentně a používal se v ústních vodách na záněty dásní a ústní vředy, nebo v kloktadle na zánět hltanu (jen kloktání, nepolyká se).
V malých dávkách zvyšuje proudění krve a využití kyslíku v mozku. Vědci také odhalili potenciál účinné látky vinkaminu. Jde o alkaloid obsažený v listech. Léčí aterosklerózu a demenci. Homeopatie jím léčí příliš silnou menstruaci. Dříve se používal v lidovém léčitelství také na léčbu křečí a zlých snů (noční můry, pavor nocturnus, noční děs).
Zajímavost:
Na svatbách na západní Ukrajině nevěsta i ženich nosí na hlavě věnce z barvínku. Rostlina se svými tuhými, lesklými, stálezelenými listy, (které přečkají jak mráz, tak vysoké teploty) symbolizuje věčnou podstatu jejich lásky a manželských slibu.
Příznaky otravy:
Při konzumaci čerstvé rostliny se dostavuje nízký krevní tlak, nevolnost a zvracení.
Pěstování, rozmnožování, množení
- Rostliny lze množit dělením a hřížením. Jak se dlouhé plazivé stonky šíří, zakořeňují v každé uzlině a vytvářejí hustý půdní kryt.
- Mrazuvzdorná vytrvalá bylrna preferuje hlinitou půdu, polostín, lesní a křovitá místa.
- Než se barvínek uchytí, odstraňujte plevelné rostliny.
- Na podzim seřízněte, aby nepřerůstal jiné rostliny a expanzivně se nešířil.
- Hustý kořenový systém z něj činí rostlinu vhodnou pro protierozní ochranu.