Jsme na facebooku, 
Nápadnou jarní bylinkou je mokrýš střídavolistý, který však na první pohled může nezkušenému bylinkáři připomínat některý jedovatý pryšec, například rovněž na jaře kvetoucí pryšec chvojku. Sám si pamatuji, že když jsem kdysi tuto rostlinu viděl poprvé, mou první myšlenkou byl právě nějaký druh pryšce. Jak se tedy této záměny vyvarovat?
Účinky rostliny:
První, a vlastně už dostačující pravidlo zní: pryšec je od slova prýštit. Při utržení ze všech druhů pryšců prýští bílý latex; z mokrýše nikoli. Pokud chceme mít jistotu víc než 100 %, pak vězme, že naše pryšce vesměs mají úzké, kopinaté nebo maximálně oválné listy, nikoli široce ledvinité, jako má mokrýš. Dále jsou pryšce charakteristické svým podivným květenstvím se zvláštními útvary, jako jsou okrouhlé oválné nebo půlměsíčité nektarové žlázky a samičí květenství, které lze nejlépe popsat jako „bambulka na provázku“. Nic z toho u mokrýše, který patří do čeledi lomikamenovité, nenajdeme.
A mimochodem, mokrýše u nás rostou dva. Ten střídavolistý (se střídavými listy) je běžnou jarní rostlinou ve vlhkých, stinných hájích, kolem potoků, a příkopů, a roste ve většině naší republiky s výjimkou nejteplejších jihomoravských úvalů, Polabí nebo Litoměřicka. Mokrýš vstřícnolistý (drobnější, s listy vstřícnými) je vzácnější, najdeme ho hlavně v horách a podhůří sudetských pohoří (na Moravě neroste).
Autor článku: Mgr. Martin Sedlák z www.BotanickeProchazky.cz