Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (97 hlasů)
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.64 (11 hlasů)

Kyselina alfa-lipoová (ALA) byla dosud považována za jeden z komplexu vitaminů B (vitamin B13). Má charakter růstového faktoru a její důležitost pro člověka spočívá z podílu na oxidační dekarboxylaci kyseliny pyrohroznové. Svoji biologickou funkci realizuje prostřednictvím koenzymu ve spolupráci s thyaminem.

Číst dál...

1 1 1 1 1 Hodnocení 3.00 (9 hlasů)

Prvotním zdrojem vitaminu A (retinolu) jsou v přírodě jeho provitaminy, což jsou rostlinná barviva alfa, beta a gama-karoteny. Štěpením ve střevní sliznici se mění uvedené karoteny na retinol nebo až na kyselinu retinoovou. Nejvyšší hodnotu má (beta-karoten, neboť jako jediný poskytuje při štěpení dvě molekuly retinolu. 

Číst dál...


1 1 1 1 1 Hodnocení 3.00 (8 hlasů)

Vitaminy jsou látky, které si nedokáže lidský organismus sám vytvořit, ale přitom jsou pro něho nezbytné. Často i v malých dávkách ovlivňují správný růst, vývoj a činnost celého organismu. Ten je přijímá především v potravě, a pokud tam nejsou, také v lékové formě. Stav a onemocnění způsobené jejich nedostatkem se označuje jako hypovitaminóza, pokud chybí úplně, nastává stav zvaný avitamióza, který může vést až k závažným onemocněním organismu včetně smrti. 

Číst dál...

1 1 1 1 1 Hodnocení 3.22 (9 hlasů)

Alkaloidy

Dusíkaté látky alkalické povahy. Alkaloidy mají většinou velký vliv na lidský organismus, někdy až silně toxický či smrtelně jedovatý. Příkladem jsou známé alkaloidy z máku setého - morfin, kodein či atropin a skopolamin z rulíku zlomocného.

 

Bílkoviny

Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební kameny živých organismů. Rostlinné i živočišné bílkoviny tvoří základ naší potravy. Rostlinné bílkoviny obsahují např. brambory, rýže, luštěniny, ořechy atd.

 

Enzymy

Organické látky umožňující chemické procesy v lidském organismu. Často působí ijako katalyzátory chemických reakcí.

 

Éterické oleje - silice

Velmi aromatické a silně těkavé látky.Fyto prchavé látky dávají rostlinám jejich charakteristickou vůni. Většinou jsou ve vodě nerozpustné, rozpouštějí se však v lihu. Mívají dezinfekční a antiseptický účinek. Působí na trávicí a močové ústrojí, někdy i na nervovou soustavu (yzop, mateřídouška, saturejka, šanta, šalvěj). Mnoho rostlin s vysokým obsahem silic se používá jako koření - skořice, muškátový oříšek, zázvor.

 

Flavonoidy

Jsou důležité pro životní funkce organismu, proto jsou označovány i jako bioflavonoidy. Mají mnohostranné působení a někdy působí podobně jako vitaminy. Patří mezi ně žlutá barviva. Najdeme je v měsíčku, routě, hlohu, bezu a podobně.

 

Fytoncidy

Jsou to různé chemické látky s antibiotickým působením. Fytoncidy jsou obsaženy v tymiánu, česneku, řepíku, cibuli a podobně.

 

Glukoniny

Dusíkaté látky podobné inzulinu. Snižují cukr obsažený v krvi a tím léčí cukrovku typu II. Obsaženy jsou v borůvkové nati nebo jestřabině.

 

Glykosidy

Jsou to stavební látky rostlin. Organické sloučeniny, které se hydrolýzou štěpí na složku cukernou a necukernou. V léčení se používají např. jako kardiaka, diuretika nebo diaforetika.

 

Gumy

Některé rostliny, zvláště stromy, obsahují i gumy. Obvykle se tvoří pod kůrou. Gumy se využívají v potravinářském průmyslu nebo jako pomocná látka či pojivo při výrobě léčiv.

 

Hormony

Jsou to složité látky, které v lidském těle vznikají ve žlázách svnitřní sekrecí a ovlivňují (vzájemné) fungování jednotlivých orgánů. Jsou velmi důležité pro fyzické i psychické zdraví. V rostlinách se nachází chemikálie podobné hormonům. Látky podobné ženských pohlavním hormonům najdeme v lékořici, kotvičníku, jeřabině. Látky podobné steroidním hormonům jsou v jehlici či jírovci.

 

Hořčiny

Hořčiny neboli amara jsou různé hořké látky, které mají blahodárný vliv na trávicí ústrojí. Jsou to bezdusíkaté látky tvořené uhlíkem, vodíkem a kyslíkem. Zvyšují sekreci žaludečních šťáv a pomáhají při trávení. Obsaženy jsou například v pelyňku, benedyktu, zeměžluči, zázvoru, čili a dalších hořkých či pálivých léčivkách.

 

Kumariny

Chemicky to jsou laktony kyseliny kumarinové. Ve větším množství jsou toxické, v terapeutických dávkách působí proti křečím, sedativně a snižují srážlivost krve. Obsaženy jsou např. v komonici a svízeli.

 

Minerální látky

Minerální neboli nerostné látky sev rostlinách nacházejí v organických i anorganických vazbách. Většinou jsou ve formě solí. Nejznámější jsou soli křernlku, vápníku, draslíku, ve větším či menším množství obsaženy ve všech rostlinách.

 

Oleje 

Oleje jsou obsaženy hlavně v semenech či plodech a získávají se obvykle lisováním (slunečnice, len, rakytník). Chemicky jsou to sloučeniny mastných kyselin a glycerolu.

 

Organické kyseliny

V rostlinách slouží k vyrovnávání vnitřního tlaku v buňkách. Často jsou kyselé a vyskytují se hlavně v ovocných plodech. Nejznámější jsou kyselina citrónová a šťavelová.

 

Pryskyřice

Obvykle jsou to tuhé, ve vodě nerozpustné látky. Pryskyřice mívají antiseptický a protizánětlivý účinek. K výrobě prsních balzámů proti kašli a k inhalaci při kataru sliznic se používají i pryskyřice našich jehličnanů.

 

Sacharidy

Sacharidy neboli cukry jsou jednou z hlavních složek rostlinných šťáv. Z chemického pohledu jsou to sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Vznikají při fotosyntéze. Jednoduché cukry jsou především zdrojem energie - ovocný cukr (fruktóza), vinný cukr (glukóza), řepný cukr (sacharóza). Složité cukry - polysacharidy tvoří stavební a zásobní látky.

 

Saponiny

Jsou to neutrální glykosidy. Kjejich vlastnostem patří, že při rozpouštění ve vodě snižují její povrchové napětí a mírně pění (odtud jejich název). Používají se k rozpouštění hlenů, čímž se usnadňuje jejich vykašlávání. Obsaženy jsou např. v plicníku, petrklíči, mydlici, divizně a podobně.

 

Slizy

Slizy mají přirozenou vlastnost ve vodě bobtnat a tvořit gely. Chemicky sejedná o polysacharidy. V bylinářství se slizovité látky užívají k ochraně sliznic celého těla, tím se zabraňuje zánětům. Keslizovitým látkám patří plicník, lněné semeno, proskurník, kostival.

 

Třísloviny

Jsou to bezdusíkaté rostlinné látky, které mají schopnost srážet roztoky bílkovin a alkaloidů. Třísloviny mají svíravý - adstringentní účinek, čehož se v bylinářství využívá k léčení průjmu, stavění krvácení a při léčení zánětů. Tyto látky jsou např. v nátržníku, dubové kůře, růži atd.

 

Vitaminy

Vitaminů je celá řada, uvádí se až čtyři desítky. Dělí se na ty rozpustné ve vodě - např. vitamin C a B a vitaminy rozpustné v tucích - např. A a D. Většinou mají bílkovinný ráz. Nemají výživnou hodnotu, aie jsou životně důležité pro správné fungování lidského organismu a správný chod metabolismu. Jejich nedostatek má devastující účinek na celé tělo. I když se celá řada vitaminů vyrábí synteticky, stále více se zjišťuje, že proti přírodním vitaminům mají své nedostatky a stinné stránky. Přebytek vitaminů může být v některých případech stejně zhoubný jako jejich nedostatek.

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.60 (25 hlasů)
  • acida - prostředky zvyšující kyselost žaludečních šťáv - (máta paperná, zeměžluč)
  • adaptogeny - prostředky zvyšující celkovou psychickou a fyzickou odolnost, harmonizují organismus, odbourávají stres - (maralí kořen, ženšen, klanopraška)
  • adstringencia - prostředky svíravé, stahující, užívají se např. proti průjmům a k zastavení krvácení - (dub, nátržník, šalvěj)
  • afrodiziaka - prostředky zvyšující libido a pohlavní pud - (kotvičník, celer)
  • amara - hořčiny, látky podporující vylučování trávicích šťáv - (pelyněk, jablečník, benedykt)
  • anafrodiziaka - prostředky potlačující pohlavní pud - (chmel)
  • analeptika - prostředky stimulující základní životní funkce - (eleuterokok, rozmarýna, klanopraška)
  • analgetika - prostředky tlumící bolest - (konopí, máta peprná)
  • antacida - prostředky snižující kyselost žaludečních šťáv - (heřmánek, měsíček, hořec)
  • anthelmintika - prostředky proti střevním parazitům - (pelyněk, brotan, česnek, zemědým)
  • antianemika - prostředky proti chudokrevnosti, podporují tvorbu krve - (kopřiva, zeměžluč)
  • antiastmatika - prostředky pomáhající při astmatickém záchvatu - (yzop, sléz, černý bez) 
  • antibiotika - prostředky zabraňující množení mikroorganismů - (Iichořeřišnice)
  • antidepresiva - prostředky proti depresím - (třezalka, dobromysl, bukvice)
  • antidiabetika - prostředky pomáhající při léčbě cukrovky - (čekanka, borůvka, uňa de gato)
  • antidiaroika - prostředky proti průjmům - (nátržník, borůvka)
  • antiemetika - prostředky proti zvracení - (zázvor, muškát, meduňka)
  • antiflogistika - prostředky proti zánětům (antiseptické působení) - (heřmánek, měsíček, ořešák)
  • antihemoroidalia - prostředky proti hemeroidům - (kaštan, třezalka, heřmánek, jitrocel)
  • antihydrotika - prostředky proti nadměrnému pocení - (šalvěj, řebříček, yzop)
  • antikoagulancia - prostředky proti srážení krve - (komonice, mařinka vonná)
  • antipyretika - prostředky proti horečce - (tužebník, lípa, řimbaba) 
  • antirevmatika - prostředky proti revmatismu - (tužebník. bříza, jehlice, kaštan)
  • antisklerotika - prostředky proti vápenatění tepen (arterioskleróze) - (česnek,komonice, přeslička)
  • derivancia - prostředky dráždící a prokrvující kůži, čímž snižují vnímání bolesti - (kafr, paprika, máta peprná, křen)
  • dermatologika - prostředky k léčbě kožních nemocí - (violka, lopuch, zemědým)
  • diaforetika - prostředky zvyšující pocení - (bez, tužebník, lípa, brutnák)
  • diuretika - prostředky močopudné - (kopřiva, pampeliška, libeček, celer)
  • emmenogoga - prostředky regulující menstruaci - (kontryhel, měsíček, hluchavka)
  • emolencia - prostředky změkčující (uvolňující napětí sliznic a kůže) - (sléz,heřmánek, hluchavka)
  • expektorancia - prostředky usnadňující vykašlávání - (plicník, yzop, petrklíč)
  • fytoncida - prostředky s antibiotickým působením - (cibule, česnek, řepík, tymián)
  • gargarisma - kloktadla - (šalvěj,měsíček,nátržník) gastrosedativa - prostředky uklidňující zažívání - (meduňka, chmel, řebříček)
  • gynekologika - léčiva ženských onemocnění - (kontryhel, měsíček, řebříček)
  • hemostatika - prostředky stavící krvácení - (jitrocel, kokoška pastuší tobolka, řebříček)
  • hepatika - léčiva jaterních chorob - (ostropestřec, pampeliška, řepík)
  • hormona - prostředky hormonální - (kaštan, levandule, jeřabina)
  • hypnotika - prostředky uspávací - (kozlík, šanta)
  • hypotonika - prostředky snižující krevní tlak - (hloh, jmelí, ženšen, řebříček)
  • cholagoga - prostředky žlučopudné - (pelyněk černobýl, benedykt)
  • choleretika - prostředky podporující tvorbu žluči - (jablečník, řepík, zemědým)
  • imunostimulancia - prostředky posilující imunitu - (uňa de gato, echinacea)
  • kancerostatika - prostředky proti rakovinnému bujení - (uňa de gato, měsíček, eleuterokok)
  • kardiosedativa - prostředky proti srdeční neuróze - (kozlík, meduňka, srdečník)
  • kardiotonika - prostředky povzbuzující srdeční činnost - (rozmarýna, náprstník)
  • karminativa - prostředky proti nadýmání - (fenykl, anýz, heřmánek, kmín)
  • korigencia - prostředky upravující vůni či vzhled jiných přípravků - (akát, růže, kopr)
  • laktagoga - prostředky podporující tvorbu mateřského mléka - (fenykl, jestřabina, peťour)
  • laxancia - prostředky projímavé - (řešetlák, krušina, jeřabina, len, bez)
  • metabolika - prostředky podporující látkovou výměnu a čistící krev - (čekanka, benedykt, jehlice, violka, třezalka)
  • mucilaginosa - prostředky slizutvorné - (kostival, len, podběl, plicník)
  • nervina - prostředky ovlivňující nervovou soustavu - (třezalka, šišák, dobromysl)
  • obstipancia - prostředky proti průjmům - (dub, nátržník, borůvka)
  • roborancia - prostředky celkově posilující organismus - (jetel, úročník, maralí kořen, klanepraška)
  • sedativa - prostředky uklidňující - (kozlík, chmel, bukvice)
  • sekretolytika - prostředky tlumící kašel a vylučování hlenů - (plicník, lípa, bez, podběl)
  • spazmolytika - prostředky tlumící křeče - (mochna husí, heřmánek, lnice)
  • stomachika - hořčiny, prostředky podporující tvorbu žaludečních šťáva lepší zažívání - (benedykt, andělika, zeměžluč, pelyněk)
  • trombolytika - prostředky rozpouštějící krevní sraženiny - (penízovka)
  • tuberkulostatika - prostředky proti tuberkulóze - (plicník, přeslička, konopice) 
  • urodesinficencia - prostředky dezinfikující močové ústrojí - (Iichořeřišnice, celík, medvědice)
  • urologika - léčiva močového a pohlavního ústrojí - (Iichořeřišnice, uňa de gato, bříza, vřes, celík)
  • uterotonika - prostředky zesilující stahy dělohy a tlumící krvácení (při porodu) - (řebříček, fenykl, kokoška)
  • vitaminofera - zdroje vitaminů - (aronie, rakytník, rybíz, šípky)
  • vulnearia - prostředky podporující hojení ran - (jitrocel, řepík, měsíček)
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.33 (12 hlasů)

Otázka, zda nemoc léčit vlastními silami, nebo zda raději navštívit lékaře, zůstane vždy otevřená i po přečtení jakékoli odborné knihy nebo po nahlédnutí do tohoto lexikonu. Existují hlediska hovořící pro samo léčbu i proti ní.

 

Samoléčbu lze doporučit za těchto okolností:

  • pokud znáte hranice svých možností a dokážete jít včas k lékaři;
  • pokud znáte své tělo tak dobře, že můžete stanovit vlastní diagnózu;
  • pokud jste si jisti v zacházení s domácími prostředky, umíte je rozeznávat a používat ve správných dávkách;
  • pokud budete pozorně sledovat účinky použitého prostředku (pro jeden symptom existují různé léčivé prostředky a u každého jedince zabírají individuálně);
  • pokud dokážete po neúspěšné samoléčbě jít k lékaři a otevřeně jej o vlastních léčebných postupech informovat;
  • pokud nepovažujete domácí prostředky za zázračné nebo za univerzální.

 

Samoléčbu nelze doporučit za těchto okolností:

  • pokud si nejste jisti, zda zvolený prostředek skutečně zmírní vaše potíže a nemoc;
  • pokud jsou symptomy nejasné a vlastní diagnózu nelze určit;
  • pokud máte pochyby, zda prostředky, které máte k dispozici, jsou skutečně tím, za co je považujete;
  • máte-li pouze strach z návštěvy lékaře; 
  • trpíte-li opakovaně stejným symptomem, aniž byste znali jeho příčiny,
  • pokud samoléčbě v podstatě nedůvěřujete a chcete jen ušetřit čas a peníze,
  • pokud máte příznaky závažného onemocnění, lékaře vyhledejte vždy, léčba bylinami by měla být až po stanovení, že nejde o maligní diagnózu s negativní prognózou. 
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.30 (20 hlasů)

uzivani bylin v koncentrovane forme muze byt nebezpecneV poslední době se vynořila spousta zpráv o nebezpečí léčivých bylin. Dokonce i zcela neškodné rostliny, jako je heřmánek lékařský či máta peprná, se ocitly na této "černé listině". Začínáme právě objevovat nebezpečí léčivých rostlin? Nikoli, ale začínáme užívat léčivé rostliny v nesmírně koncentrované formě.

Číst dál...

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.24 (92 hlasů)

warfarin pradaxa clexane fraxiparine a byliny bylinky vliv bylin na srazlivost krveCelá řada potravin, bylin a dalších látek vykazuje protidestičkové působení, např. ananas, borůvka, cibule, česnek, ginko biloba, hřebíček, kopretina, řimbaba, kurkuma, rybí olej a olej z lněného semínka, papája, paprika, srdečník obecný, tužebník (obsahuje i heparinu podobné látky), zázvor, zelený čaj. Rybí tuk (omega 3 mastné kyseliny) ovlivňuje agregaci trombocytů a způsobuje alteraci fibrinolýzy, tj. může zvyšovat riziko krvácení.

Číst dál...

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.44 (9 hlasů)

kdy-mohou-byt-bylinky-nebezpecne-kontraindikace-bylinekPři srovnávání chemických prostředků s bylinnými můžeme často slyšet názor, že byliny,když už nepomohou, tak ani neuškodí, zatímco chemické prostředky na jednu stranu pomohou, na druhou uškodí. Toto tvrzení je nepřesné, neboť i byliny mohou v některých případech uškodit. I když se v bylinkářstvích a lékárnách prodávají bez receptu, přece jen musíme vědět o čtyřech případech, kdy mohou i byliny uškodit, a pořád je mít na paměti.

___

___

Číst dál...

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.09 (22 hlasů)

denni piti bylinnych bylinkovych caju je vhodne nebo neZ dlouholeté praxe a zkušeností vyplývá, že ani byliny na pomoc nevoláme, pokud to není bezpodmínečně nutné. Tak třeba mateřídouškový čaj má báječnou vůni a chuť, a tak přímo svádí k častému popíjení. Ale tělo si rychle přivyká a potom až přijde nemoc či jen obyčejné nachlazení, bude mateřídouška bezmocná. 

Číst dál...

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (27 hlasů)
  • Především používáme čerstvé rostliny, teprve potom sušené nebo jinak upravené.
  • Čím déle drogy skladujeme, tím více ztrácejí léčivé účinky. Kupujeme jen byliny z poslední úrody, od výrobců, kteří na obalu vyznačují datum spotřeby. Také vlastní nespotřebované zásoby vyměníme po roce za nové.
  • Míchání čajových směsí má nekonečné možnosti a v různých knihách nacházíme množství rozmanitých receptů . V zásadě platí, že žádná bylinka nemá "bylinkového nepřítele", s nímž by se nesnášela. Záleží na každém individuálně, jak si směs po prostudování knihy a zvážení svých problémů upraví. ti Před použitím čajové směsi dobře promícháme, protože bylinky nejsou stejně těžké. Těžší složky, například kousky kořenů, propadají dolů a odebraná horní část čajoviny nemá správný poměr jednotlivých složek.
  • Za jednu lžíci bylinek považujeme takové množství čajové směsi, které odpovídá mírně navršené lžíci, asi tak, jak směs prakticky nabíráme.
  • Nemusíme závistivě hledět na exotické rostliny a drahé zahraniční výrobky, například na ženšen, švédské kapky apod. Jsou to stejné produkty přírody, velmi podobné těm, které se vyskytují i u nás. Jako náhrada ženšenu někdy dobře poslouží puškvorec a drahé švédské kapky, jejichž účinek je založen na kombinaci většího počtu široce působících hořkých rostlin, si můžeme připravit sami z bylinek dostupných u nás, jen za cenu alkoholu, jímž je zalijeme. 
  • Bylinkové čaje se rychle kazí, proto připravujeme dávku jen na jeden den. Skladujeme je v chladničce a ohřejeme vždy jen část na jedno vypití. Čaje, které se pijí často v malých dávkách (například na průdušky), udržujeme teplé v termosce. 
  • Všechny bylinky nejlépe účinkují, když jsou ve slabé koncentraci. I nejnevinnější rostliny mohou při silné koncentraci vyvolat nežádoucí, často nepříjemný či nebezpečný účinek.
  • Na každý organismus neúčinkují bylinky stejně. Co někomu snadno pomůže, na jiného nezapůsobí. Proto je třeba účinky na vlastním organismu vyzkoušet a v případě potřeby použít jinou, podobně účinkující bylinu.
  • Snažme se nekombinovat používání bylinek se syntetickými léky. V tomto směru doporučuji spolupracovat s lékařem, pokud máme takového, který bylinky zná a uznává. Když vycítíme opak, zkusme se poradit s někým jiným.
  • V receptové části doporučuji osladit některé čaje medem nebo tmavým či hroznovým cukrem. To neplatí u diabetiků, pro něž i tento čaj připravíme bez oslazení; u lahůdkových čajů použijeme diabetické sladidlo.
  • Při sběru, zpracování a skladování léčivých rostlin dodržujeme osvědčené zásady. Rostliny sbíráme na místech bez různých druhů znečištění a exhalátů (ne u frekventovaných cest). Ihned je pokrájíme, volně rozložíme v tenké vrstvě (například na balicí papír) a za pravidelného obracení je usušíme na teplém, stinném místě. Ukládáme je v kartonových, plátěných nebo skleněných, dobře uzavíratelných obalech na suchém, chladném a tmavém místě. Obaly označíme jménem byliny a rokem sběru.
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (7 hlasů)

Andělika lékařská (Angelica archangelica, Archangelica officinalis)
Děhel lékařský, andělička, andělka, andělský kořen, angelika, anjelička, anjelika, děhel, děhel lékařský, děhyl, janoklika, koření svatodušní, kořen sv. Ducha, koření sv. Ducha, litvor, smrtolno zelino, svatodušní koření, vybolen

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.29 (7 hlasů)

Badyáník pravý (Illicium verum)

badyán, badyán pravý, badyánek, badyánovník pravý, čínský anýz, hvězdice,hvězdicový anýz, hvězdičkový anýz, hvězdnatý anýz, hvězdový anýz, indiánský anýz, koření hvězdičkové, křížovaný anýz

 

Bazalka pravá (Ocinum basilicum, Ocinum americanum)

bazalička, bazalika, bazilička, bazilika, bazilikum, indická bazalka

 

Bedrník anýz (Pimpinella anisum, Anisum vulgare)

anýz, anýzový bedrník, anýž

 

Benedikt lékařský (Cnicus benedictus, Centaurea benedicta, Cirsium pugnax)

Čubet, Hořký bodlák, Kardobeneditus

 

Bez černý (Sambucus nigra)

baza, bazičky, bez domácí, bez psí, bez smradlavý, beza, bezinka, bezinky, bezová duše, bezoví, bezový květ, bílý bez, bílý květ, blivánky, bzí, bzina, bzinčí, bzinky, černá bezinka, černá bzinka, černý bez, čertův strom, dryáda, ellhorn, habzina, habžina, hulák, hular, hural, chabza, chabzda, chabzdě, chebdový květ, chebst, chebz, chebzí, chebzík, chebzinky, chebzový květ, chebži, kalina, kašička, keř čarodějný, kobzina, kobzinky, kosmatice, kozíček, kozičky, kozinky, Lady Elder, píšťalkový strom, psí bez, psí víno, psounský bez, pukač, rostlinná apatyka, smradinka, smradinky, smradlavej bez, smradlavý bez, smradlavka, strážní strom, strom velké Bohyně, strom víl, zebzový květ

 

Blatouch bahenní (Caltha palustris)

Býčí oko

 

Blín černý (Hyoscyamus niger)

belian, bělena, blán, blejn, blekot, blén, blém, blím, blým černý, blina, blínové koření, blýn, bolehlav, bylina čertova, bylina Jasoňova, bylina výměnkářů, černý mák, čertova bylina, čertovy oči, ďáblovo oko, furgacie, furgácie, horký blen, kapří huba, kapří květ, koření blínové, lulík, lulka, makovec, mateřské koření, ospalá bylina, smradlavec, spánek, sviní bob, svinní bob, svinní bob arkadský, svinské zelí, šaly, telian, tejman, temian, temjan, vlčí mák, žbánečky

 

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus, Cerasus laurocerasus, Laurocerasus officinalis)

bobkotřešeň lékařská, střemcha bobková, střemcha vavřínová, višeň bobková

 

Bolehlav plamatý (Conium maculatum)

bolehlav blamatý, blakota, bolehlav kropenatý, bolehlav skvrnitý, bolehlav větší, gyr, kozí petržel, matonoha, motožník, mrkvoun, myší kmín, rozpuk, srní veška, svimboška, sviní veška, sviní vši, sviňská veš, štěklec, všivák, všivec

 

Borovice lesní (Pinus sylvestris, pinus borealis, Pinus fominii, Pinus montana, Pinus mughus, Pinus resinosa, Pinus rubra, Pinus silvestris)

balzám z Gileadu, bor, borčí, borec, borovica, chvoj, chvůj, chvůje, nejsladší dřevo, sosna, špendličí

 

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus, Vaccinium orephilum)

Borůvka černá, Barůvka, Borovčí, Borůvčí, Boruvnice, Černá jahoda, Černé jahody, Černice, Čičoretka, Hafera, Myrhová jahoda, Myrtovka, Rostlinný inzulín, Žáví

 

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea, Rhodococcum vitis-idaea)

Brusinka obecná, Bruslinky, Brusnice, Červené borůvky, Kaliny, Kyselinky

 

Brutnák lékařský (Borago officinalis)

Burák, Okurkové zelí, Radost srdce

 

Bříza bělokorá (Betula pendula, Betula alba, Betula verrucosa)

Bříza bílá, Bříza bradavičnatá, Břest, Březa, Bříza písčitá, Březina, Dervzda

 

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (6 hlasů)

Cibule kuchyňská (Allium cepa, Allium ascalonicum, Allium salota)

Cibule

 

Čekanka obecná (Cichorium intybus)

Cikorie, Cikorka, Čaganka, Hanička, Koření kozího cecku, Koření sv. Petra, Německá káva, Pocestník, Podražník

 

Česnek kuchyňský (Allium sativum)

božská pomoc, cibule česneková, cibule dryýková, cibule pažitky, česnok, dryák, lenek, luček, luk

 

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (4 hlasů)

Devětsil lékařský (Petasites hybridus, Petasites hybrida, Petasites officinalis, Petasites vulgaris, Tussilago hybrida, Tussilago petasites)

Devětsil zvrhlý

 

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum, Verbascum thapsiforme)

Císařská svíce, Devizna, Děvizna, Děvozel, Královská svíce, Kruželice, Oběračka, Petrova hůl, Pochodňová květina, Psí ocas, Svíce královská, Svícen

 

Dobromysl obecná (Origanum vulgare, Oreganum vulgare)

Červená lebeda, Divoká marjánka, Dobrá mysl, Dobráček, Dobrotnice, Mysl domácí, Oregano, Oreganum, Origanum, Pamajorán, Voněklas, Zimní majoránka


Dub letní (Quercus robur, Quercus pendunculata, Quercus robur cristata)

Křemelák, Letňák

 

Dub zimní (Quercus petraea, Quercus sessiliflora, Quercus sessilis)

Drnák, Zimák

 

Durman obecný (Datura stramonium)

Bodlákové jablko, Bodlavé jablko, Bodlavý ježek, Brantovní zelina, Bugačka, Bujačina, Bujačina, Bujačník, Čarodějčin kmín, Čertí hlava, Čertova okurka, Ďábelské (Ďáblovo) jablko, Datura, Durata, Jablko chlupaté (Ježkovo, Panenské, Svinské, Trnové, Vlčí), Ježkova hlava, Ježkova palice, Ježlák, Královo zelé, Kravák, Lilek potřeštěný (Ztřeštěný), Máslové semeno, Mašlák, Palička, Panenská okurka, Purgácie, Stramonium, Tatura, Vlčí bodlák, Vlčí hvozd, Vojenský mák