Jsme na facebooku, Byliny, keře, stromy
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 1987
Lilek potměchuť (syn. potměchuť popínavá, slovensky ľuľok sladkohorký, latinsky Solanum dulcamara) - druh je rozšířený v Eurasii a severní Africe. U nás je dosti hojný, zejména v lužních lesích, vlhkých křovinách, náplavech řek a na pobřeží, rumištích a pastvinách, od nížin do podhorského pásma. Je to jedovatý polokeř na bázi dřevnatějící, s 2 m dlouhou poléhavou nebo popínavou lodyhou. Listy jsou střídavé, řapíkaté, celokrajné, vejčitě kopinaté, směrem nahoru přecházející ve střelovité se dvěma odstávajícími oušky. Květy jsou modré, stopkaté, drobné, uspořádané do vrcholových lat. Kalich je krátký, koruna má pět nazpět odstálých cípů s dvěma zelenými skvrnami na bázi. Kvete v červnu a červenci. Plodem je bobule sytě červené barvy.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 3246
Brslen evropský (latinksky Euonymus europaea) je keř se zelenými, čtyřhrannými, občas křídlatými mladými větvičkami a vstřícnými, vejčitě kopinatými, jemně zubatými listy. Květy čtyřčetné, korunní plátky ze lenavě bílé, úzké, 3-5 mm dlouhé. Tobolka růžově červená, bělavá semena jsou obalena oranžově červeným míškem.
- vnitřně: je jedovatý, vnitřně se nepoužívá
- zevně: sporadické využití na: zákožka svrabová, poranění
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 7271
Čemeřice černá (latinsky Helleborus niger) roste ve vyšších polohách jižní a střední Evropy na vápencových půdách. Pěstuje se jako okrasná rostlina. Je to vytrvalá bylina až 30 cm vysoká, s větveným černým oddenkem a bezlistou lodyhou. Listy jsou přízemní, dlouze řapíkaté, kožovité, vždy zelené. Má 5 kališních lístků. Korunní jsou přeměněny ve dvoulaločné žlutozelené trubkovité medníky. Tyčinek je mnoho. Kvete už pod sněhem, v lednu až březnu. Plodem je měchýřek.
Pozor, jedovatá rostlina!
- v minulosti využívána jako prostředek povzbuzující srdeční činnost
- působí i silně projímavě a diureticky
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 6202
Orlíček obecný (latinsky Auilegia vulgaris) je u nás rozšířený v listnatých lesích subalpinského pásma. Orlíček je až 80 cm vysoká, vytrvalá bylina s přimou, málo větvenou lodyhou. Přizemní listy jsou dlouze řapíkaté, 2x trojčetné, směrem nahoru jsou lístky menší, jednodušší a přisedlé. Květy jsou jednotlivé, převislé, dlouze stopkaté. 5 kališních lístků je korunovitě (modrofialově) zbarveno. Korunní lístky jsou protaženy v dlouhou, dovnitř zakřivenou ostruhu, která obsahuje nektar. Kvete od května do července. Plodem je měchýřek.
- pozor jedovatý, užívat jen zevně na ekzémy (odvar z nati),
- dříve vnitřně při žlučníkových potížích, což se již nedoporučuje. Dnes se v terapii nepoužívá a na žlučníkové potíže se využívají jiné léčivé rostliny
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 25695
Střemcha (střemcha obecná = hroznovitá, lat. Prunus padus, starší synon. Padus racemosa nebo Padus avium, slovensky čremcha, anglicky Bird Cherry, čeleď růžovitých) roste většinou jako strom do výšky až 15 metrů, někdy se vyskytuje jako dva metry vysoký keř. Její korunu tvoří přímé nebo převislé větvě. Borka je tmavě hnědočerná až černá, mírně rozpraskaná. Řapíkaté listy majf obvejčité, na konci zašpičatělé čepele, po obvodu jemně zubaté. Kvete od dubna do června bílými, libě vonnými květy po 20-30 uspořádanými do převislých, 12-15 cm dlouhých hroznů. Plodem je kulatá peckovička, v době zralosti černá.
Pozor, kůra a semena jsou jedovaté! Používáme ve formě homeopatika. Plody bez stopek nejsou jedovaté.
- potopudná, močopudná (plody a kůra - pozor, jen jako homeopatikum!)
- bolesti hlavy, srdeční potíže (kůra - pozor, jen jako homeopatikum!)
- žaludeční potíže (listy)
- kašel, zahlenění (květy - pozor, jen jako homeopatikum!)
- průjem, vypocení, (plod)
- revma - zevně tinktura z kůry a/nebo listů, velmi účinné (pozor, sklenici s tinkturou označte jako jed!)
- špatně se hojící kožní vředy - zevně rozdrcené listy
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 8130
Kýchavice bílá (latinsky Veratrum album, slovensky kýchavica biela, anglicky) je mohutná rostlina se spirálovitě uspořádanými , na spodní straně měkce chlupatými, eliptickými až kopinatými listy. Květy v husté, 30-60 cm dlouhé latě, se 6 na bázi krátce srostlými, bělavými až nažloutle zelenými, široce rozestálými okvětními plátky. Patří do čeledi liliovité. Kýchavice bílá není příbuzná s čemeřicí černou (Helleborus niger), jak se občas někdo domnívá.
kýchavice bílá je prudce jedovatá rostlina, využití jen v homeopatickém ředění:
- neuralgie trigeminu, trojklanný nerv - zevní aplikace v mastech k tišení bolesti
- vnitřně - průjmová onemocněí
- selhávání krevního oběhu
kýchavice zelená, rovněž velmi jedovatá - homeopaticky ředěná tinktura:
- horečnatá infekční onemocnění,
- vysoký krevní tlak
- revmatoidní artritida - těžký průběh nemoci
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 4524
Mořena barvířská (latinsky Rubia tinctorum) je vzpřímená nebo vystoupavá bylina, na 4 hranách má zpět zahnuté osténky. Špičaté, kopinaté listy po 4-6 v přeslenech. Květní koruna žlutá, v průměru měří 2-3 mm, většinou s 5 cípy. Lysé, červenočerné peckovičky. Kde roste? Pěstovala především v jižní Evropě a zplaněla tam. Pravlastí je pravděpodobně Přední Asie.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 11318
Líčidlo americké (Phytolacca americana, čeleď líčidlovité) je na bázi zdřevnatělá trvalka s dlouhými kopinatými listy. Bělavé, později purpurové květy s jednoduchými, 2-4 mm dlouhými okvětními plátky v odstávajících, později převislých hroznech. Temně purpurové plody z 10 srostlých plodolistů.
- jedovatá rostlina (nejvíce jedovatá jsou semena a kořeny)!
- v homeopatii se používá na:
- infekční nemoci s vysokou horečkou
- záněty sliznic - hlavně dýchacích cest
- zánět prsu (mléčné žlázy)
- revma, revmatismus
- podpora imunity
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 14307
Čičorka pestrá (latinsky Securigera varia, čeleď bobovité) je vytrvalá statná bylina s hranatou, dutou, rýhovanou, větvenou, vystoupavou, poléhavou, často i popínavou lodyhou, výjimečně dlouhou až 200 cm a hlubokým kůlovým kořenem. Listy má lichozpeřené, krátce řapíkaté, obvejčité až podlouhle čárkovité, lysé nebo řídce chlupaté. Květy - vonné, růžové až nafialovělé, zřídka bílé, vyrůstají na dlouhých stopkách uspořádané do okolíku. Plodem je vzhůru zakřivený lusk.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 27241
Pryskyřník prudký (latinsky Ranunculus acris, čeleď pryskyřníkovité - ranunculaceae) je asi 30-100 cm, Vytrvalá, lysá (případně přitiskle chlupatá) rostlina bez plazivých výběžků. Lodyha a stopky květů jsou oblé, hladké (nikoli brázdité). Květy vyrůs tají ve volných latách, jsou zářivě žluté, 10-25 mm š iroké; kališní lístky žlutavé, přitiskle chlupaté. Lorlyžní listy jsou troj- až pětidílné, zařezávaně zubaté; přízemní listy hluboko troj - až pětiklané (sedmiklané), dlouze řapíkaté. Obsahuje silný jedy ranunkulin a anemonin, který se likdviduje sušením. Čerstvá rostlina může větším zvířatům způsobit nevolnosti a malým zvířatům (králíci, husy) smrt. Rostlina má pálivou chuť, takže se jí zvířata spíše vyhýbají.
- kožní plísně (zevně)
- kožní bakteriální záněty (zevně) - pryskyřník je silné antibiotikum
- bradavice (zevně)
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 18597
Madragora lékařská (latinsky Mandragora officinarium) neboli pokřín pochází z Himálají a jihovýchodní části Středozemí. V léčitelství se využívá už od biblických dob, stejně tak si jí všímali zájemci o mystiku a magii. Pro halucinogenní a narkotické účinky se stala součástí rituálů, a také důležitou bylinou při vymítání ďábla (exorcismu). Zejména v raném středověku. Staří Řekové první popsali její silný dužnatý kořen jako lidskou postavu.
SILNĚ JEDOVATÁ ROSTLINA, NESBÍRÁME
V minulosti se používala pro tyto účinky:
- sedativní,
- projímavé,
- dávivé účinky,
- analgetikum,
- narkotikum, halucinogenní.
V homeopatických dávkách se používá na bolesti hlavy.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 6107
Hlaváček jarní a roční (latinsky Adonis vernalis a Adonis annua) - latinské jméno hlaváčku je odvozeno z řeckého bájesloví od legendy o Adonisovi, bohu krásy a touhy; květina vyrostla z jeho krve, když ho zabil divoký kanec. Zářivě žlutě kvetoucí Adonis vernalis, hlaváček jarní, je někde uctíván jako bůh jara. Původn í český název druhu Adonis autumnalis, hlaváček podzimní, dostala rostlina v roce 1819 (Presl); druh však byl uznán za totožný s druhem A. annua, proto se jméno změnilo na hlaváček roční; je ale znám i jako ohníček roční či hlaváčkovec podzimní. Půvabné zlatožluté sasankovité květy září na suchých loukách, na okrajích obilných polí, skalnatých svazích a okrajích silnic od stepí severní Afriky a Eurasie (zejména Krymu) až po Sibiř a Labrador.
- nepravidelná srdeční akce - arytmie, fibriliace, flutter ad.
- stimulace srdeční činnosti
- nízký krevní tlak, hypotenze
- angina pectoris
- vodnatelnost srdce
- Brightova nemoc srdce
- pocit bušení srdce (palpitace)
- horečka
- nemoci ledvin
- průjem
- křeče
- poruchy menstruace, menstruačního cyklu
- zadržování vody v těle, anasarka (močopudný účinek)
- zvyšuje výkon srce (pozitivní inotropní účinek)
- uklidňující, sedativní účinek
- předávkování - zvracení, průjem
- otrava - až zastavení srdečního svalu a smrt!!!
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 16053
Barvínek menší (latinsky Vinca minor) neboli brčál barvínek je stálezelená rostlina domácí ve střední Evropě a západní Asii, zdomácnělý i napříč Severní Amerikou a v některých částech Britských ostrovu. Rodové jméno Vinc a vychází z latinského vincire- spoutat, ve vztahu k růstovému habitu. Český název barvínek má zřejmě základ v latinském per vine a (přes středohornoněmecké berwinke) - stále svěže zelený; obdobně brčál patrně souvisí se starším výrazem bručiti se- zelenat se. S barvínkem byly dlouho spojovány magické síly.
- podpora sexuální touhy, sexuálního libida
- zlé sny, noční můra, noční děs, pavor nocturnus
- zánět dásní, gingivitida
- vředy v ústech, vředy dutiny ústní
- podporuje prokrvení
- podporuje využití kyslíku v mozku
- demence - léčba
- ateroskleróza, zvápenatění cév - léčba
- příliš silná menstruace, hypermenorea
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 14076
Sasanka hajní (latinsky Anemone nemorosa, anglicky wood anemone) je vytrvalá jarní bylina patřící do čeledi pryskyřníkovité. Má přímou, nafialovělou, lysou lodyhou a plazivým, téměř černým oddenkem. Vysoká 10 až 30 cm. Rostlina kvete v březnu-květnu. Má jeden přízemní řapíkatý list. V horní polovině lodyhy přeslen tří řapíkatých, hrubě pilovitých listenů. Květy bílé, miskovité, zespodu narůžovělé. Na jedné chlupaté stopce vyrůstá zpravidla 1 květ s 6 okvětními lístky. Plody jsou nekřídlaté chlupaté nažky. Po jejich dozrání nadzemní část rostliny odumírá.
Rostlina je prudce jedovatá (obsahuje alkaloid protoanemonin), proto se vnitřně nepoužívá! Zevně vždy jen v ředěné formě!
- antimikrobiální účinky
- revma, revmatismus, revmatoidní artrtitida
- voda v koleni
- ochrnutí
- záducha (astma)
- posílení zraku (zevně)
- léčba zvířat - vozhřivka (hnisavý výtok z nosu u koní, mul, oslů) ad.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Jedovaté byliny
- Zobrazení: 23860
Pryšec kolovratec (latinsky Euphorbia helioscopia) je bylina rostoucí v nížinách od poloviny března a kvetoucí od května do října. Listy má žluté či žlutozelené, přisedlé, střídavé, obvejčité, v horní části pilovité, k vrcholu rostliny se zvětšují a za květu opadávají. Květy jsou rovněž žlutozelené, uspořádané v plochý rozložitý lichookolík. Květenství se během dne stáčejí za sluncem. Plody jsou kulovité hladké tobolky.
-
bradavice
-
pihy
-
kuří oka
-